Krausberry

To bylo někdy v létě 1984. Skončil jsem u Intráka, který spolu se mnou vyhodil skoro všechny. Takže to bylo docela snadný. Začali jsem zkoušet u Šimpanze (Ivana Dvořáka) a u jeho bráchy Richarda ve sklepě jejich vilky v Praze Na Babě. Byla to spíš zábava a sranda a nejdůležitější bylo posezení po zkouškách v hospodě, kde se všechno rozebíralo ještě teoreticky. V úplně první partě Krausberry hrál na basu Zdeněk Vřešťál, který byl jinak lyrický a melancholický folkař. No a ten vymyslel asi tak po sedmém pivu i název kapely. Měli jsme z toho dost legraci a těšili se, jak se to bude Intrákovi líbit. (jeho kapela se jmenuje Bluesberry)

No a tak jsme měli kapelu i název a od podzimu jsem začali hrát. Naší domácí scénou se stal Junior klub Na Chmelnici, kde jsme pravidelné hrávali. Pak přibyly další v Praze i venku a všelijaký festivaly. Občas jsme se hádali, občas někdo odešel, někdo jinej přišel, ale furt to byla příjemná zábava.

Pak přišel převrat a já jsem měl pocit, že se má chodit na Stouny a Pink Floyd a Jethro Tull a tak. A že český kapely nihoho nemůžou zajímat. No a tak jsme v roce 91 přestali hrát. Teda vlastně jen já. Kluci se rozprchli do jinejch kapel. Občas jsme se někde potkali, kluci mi řekli jak a kde hrajou a já jim jak pracuju. Jednou jsem vezl Šmardu (Richarda Dvořáka) do Bunkru odkud jel někam se Žlutým psem a tak mi to přišlo líto, že já nejezdím nikam. No a tak jsem pány zase obvolal, dali jsme zkoušku, to bylo myslím v roce 95 a zase to začalo. Vůbec mi nedošlo, jakou jsem měl kliku, že to lidi pořád chodili poslouchat. Až při pokusech jinejch muzikantů o comeback jsem si to uvědomil. Dostali jsme nabídku natočit CD. Pojmenovali jsme ho Na větvi podle titulního kusu. Pak jsme natočili ještě další a další. Občas se hádáme, občas někdo odejde, někdo jinej přijde, ale furt je to příjemná zábava.

Martin Kraus

 

O vzniku kapely

„Ivane, Richarde, Mário
nezajdem večer na pivo?“
„Jo, jo, to by šlo. A kam?“
„Do Houtyše, kam jinam!“
„Hele, to chce buben a kytaru,
dáme blues, tak nějak postaru.
Jo, a taky nebudeme bez zpěvu,
přijde Martin, právě sestavuje kapelu.“
Tak takhle jednou v neděli
vznikly skvělý Krausberry.

Více se dozvíte
ve veršované kronice
„Krausberry -
fakta, mýty, aféry“,
která vyjde
až to přijde.

Mário Císař

 

 

MARTIN KRAUS
(* 15. května 1955)

První desku mu přivezl otec z Londýna, byli to Beatles: Magical Mystery
Tour. "A byla to frajeřina, protože jsem je měl první ve třídě,"
řekl Martin Kraus v časopise Muzikus (1999). "Poslouchali jsme Led
Zeppelin, Uriah Heep, mám pocit, že všichni, co tady dělají bigbít,
poslouchali stejnou muziku, ještě Santanu, myslím, že lidi znali
víc muziky, než dneska. Taky to byla forma protestu."
Martin Kraus na sebe upozornil ve skupině Bluesberry, která se dala
dohromady v prostředí pražské Hanspaulky. Vedle zpívajícího šéfa
Petara Introviče měl Martin Kraus v Bluesberrey také roli křiklouna
- shoutera. V kapele byl však jen hostem, hrál i na bicí a prezentoval
vlastní písně Párek v těstíčku, Nový wawky nebo Rekreace ROH.

V roce 1984 si Kraus odnesl své hity do vlastní formace Krausberry,
která hraje muziku příbuznou Rolling Stones, ovšem v českém duchu
a s českým smyslem pro humor. Přívlastek český Mick Jagger, který
občas slýchal, Martin Kraus neměl moc rád. "Mně to není milé,
protože se nesnažím o žádný plagiátorství. Když jsem začal,
vůbec jsem nemohl vědět, jak Jagger na pódiu vypadá, znali jsme
jenom desky. I když, na druhý straně, jsou i horší postavy ke srovnávání,"
prohlásil Kraus v časopise Xantypa (1997)
"My jsme furt zkoušeli, byla to naše zábava," řekl Martin Kraus v
rozhovoru pro časopis Muzikus (1999). "Snažili jsme se za bolševika
moc nepracovat, tak jsme se živili jako kulisáci, odečítači různejch
měřicích přístrojů, ale cítili jsme se víc muzikantama. Pořád
jsme zkoušeli ve vile na Hanspaulce, ve zkušebně, ale to byl spíš
sklep. Každej den jsme hráli a chodili na pivo. Tenkrát si nikdo
nevymejšlel nějaký aranže. Každej to nějak zahrál a pak se řeklo,
jestli je to blbý."
Krausberry vyhráli soutěž Rock pro tento rok s písní Doláče, vydali
dvě EP desky (1987) u firmy Panton.
V roce 1996 přišla kapela s albem Na větvi, které přineslo také
písně, známé z éry památné Hanspaulky.

"Rock to je vono," prohlásil zpěvák a textař na adresu oblíbené
hudby. Jeho texty vyšly v knížce Krausberry: Všecky pecky, se kterou
bylo vydané také album Krausberry: Na Hrad! (2002)

 

Vladimír Vlasák

hudební publicista